Reakce lidí na dvojčata

Zaslala jsem tento článek na www.rodina.cz a některé reakce na tyto Reakce na dvojčata byly poněkud překvapivé.


Když jsem začala jezdit s našimi dvojčátky ven s kočárkem, byla jsem překvapená, kolik (cizích) lidí se o nás zajímá a zastavuje se u kočárku s těmi nepodivnějšími dotazy, poznámkami a reakcemi, které se stále dokola opakují. Něco mi bylo milé, a něco naopak vůbec ne. Později už to bylo docela únavné. Stokrát nic taky umořilo osla. Kdo má dvojčata nebo dokonce vícerčata, ví o čem mluvím.
Ale na druhou stranu je zajímavé, že ač si na veřejnosti s dvojčaty připadáme jako střed vesmíru, kdy nás každý pozoruje, neplatí to pro autobusové zastávky. To se náhle staneme i s tím velkým kočárem neviditelní. Je mi jasné, že se s tím tankem nikdo nechce tahat, ale i když jízdu MHD omezíme na nezbytné minimum a máme smůlu, že zrovna nepřijel ten bezbariérový, stejně ten kočár do autobusu sami prostě nedostaneme.
Od necelých 2 let kočárek již nepoužíváme, takže by se mohlo zdát, že cestování MHD bude jednodušší. Ale ejhle, nastal nový problém. Autobusy jsou většinou plné bez jediného volného místečka k sezení. A protože se kluci ještě sami neudrží, tak je držím za ruce sama. A pokud dobře počítáte, nezbude mi už žádná ruka, kterou bych se mohla přidržovat já. A tak tam vlaji na tyči a balancuji jak se dá. Zatím jsem ustála bez nehody i serpentýny v Bělehradské ulici. Tak na co si vlastně stěžuji ? ó:))


Nejčastější reakce

Zpočátku byla nejčastější otázkou věta "Jak je od sebe rozeznáte?", která pak plynule, asi od 8 mněsíců, přešla na "Ale tohle nejsou dvojčata!?
"Jsou dvojvaječní? Ne? Je lepší mít jednovaječné." Hm, co na to říct?! Tohle jsem fakt netušila.

Srovnávací otázky "Který zlobí víc?" nebo "Tenhle je asi čipernější." A zase jednou to byl ten a jindy druhý.
"Na podívání je to hezké, ale doma bych je mít nechtěla." Říkají většinou ženy okolo 50-ti let.
Pro změnu dvě 20-ti leté slečny "Podívej se na to, tohle je ta nejlepší antikoncepce!!!"
"Jsou pěkní, ale ta práce !!!" Ale taky radost, dokonce dvojnásobná.

"Jak to zvládáte? Já bych to nezvládla!" Ale zvládla, co by vám zbývalo.
Jeden bezdomovec, což jsem ale nepochopila "Hele dvojčata! Kdo spáchal takovou brutalitu."
Malý asi 4-letý chlapeček s maminkou "Maminko, já bych chtěl taky dvojčátka. Dej mi pokoj!"
A jeden dost podivný dotaz "Kterého máte raději?"

Také často padaly připomínky ohledně kočárku "Proč ten kočár nemá přehazovací rukojeť?" a taky "A to Vám nevadí, že na děti v kočárku nevidíte?" To víte, že mi to vadilo, jenže kočár, jaký bych chtěla, stál tenkrát více než dva průměrné platy. Pro srovnání v roce 2001 pěkný monokočár za 8 tis. Kč, duo za 30 tis.
"Pozor jede tank!" S tím mohu jedině souhladit.

A pak takové ty hezké, které potěší. Jedna stará paní "Pán Bůh Vám požehnej. To máte veliké štěstí." Jiná starší paní "Jsou jak dvě vlaštovičky." Ukrajinka "Takóje málenkóje zajakůšky. Krasívije." Mladý černoch "U nás v Africe jsou dvojčata běžná, já jsem dokonce z trojčat, udělám jim křížek na čelo pro štěstí." A zase stará paní "Dva šohajíci, ale půjdou najednou na vojnu."

No a ty nejhorší poznámky "Vy ještě kojíte? To jste chudák." Kojila jsem oba do 15 měs. a bylo to super. Nebo "Už jste z dětí vyléčená, že?" Vůbec ne, brali bychom ještě jedno. "Lituji Vás." Fakt nevím proč. "Máte dvojčata v rodině, nebo jsou umělá?" Myslím dost nevhodný dotaz. A pak taky častá konstatování "A to jste asi rodila císařem, že ?!

Jak kluci rostou, reakcí ubývá geometrckou řadou. Klukům je nyní 8 let, a už jsme docela dlouho na veřejnosti nádherně anonymní. Oblékají se různě, vypadají různě, Ondra je o 5cm vyšší. Už na dvojčata moc nevypadají. Samozřejmě, že taky občas někoho napadne, že jsou kluci dvojčata, a pokládají nejrůznější dotazy a připomínky, což nyní vůbec nevadí, protože je to skutečně jen občas. Všeho s mírou.


Pokud máte podobné zkušenosti (věřím, že máte), a stalo se vám něco, co zde nezaznělo, budu ráda, když mi napíšete.

Napsali jste mi

Jiřinka, Jenýsek a Lukášek Nové !!!
Jelikož mám doma téměř devítiměsíční jednovaječná dvojčata - Jenýska a Lukáška, tak se mi také podařilo nasbírat několik povedených reakcí na ně.

Bydlíme v malé vesnici, takž už jen to, že čekám dvojčata ve vsi způsobilo značný rozruch. Jaký rozruch to ale muselo způsobit v hlavě mojí tchýně - zdravotní sestry… Při pohledu na první snímek z UZ, kdy bylo vidět každé miminko v jiné části společného obalu: „A to už vám teda nemůžou srůst? Už se nemůžou narodit jako siamský?“

Naši kluci se narodili loni při senátních volbách. Náhodou tu zrovna byli z MF Dnes, aby sepsali článek, jak se volí v tak malé vesničce (150 stálých obyvatel). Dopadlo to tak, že tiskem pak vyšel článek, ve kterém bylo nahrubo nastíněno volební dění a zbytek se ve své řeči starosta věnoval narození dvojčat - zde ve vsi po 40 letech.

Paní ve středních letech se dívala do kočárku na naše 4měsíční kluky (už od narození jsou cvalíci) a povídá s pýchou: „Naši známí mají taky dvojčata, ale ty jsou z umělýho.“ (Domácí „výroba“ asi není to pravé…)

Kamarád nad kočárkem : „Ježíš to je pěknej kočár, takovej pohodlnej, tam bych se taky vešel, když bych skrčil nohy!“

Místní prodavačka: „Jé, tak už je od sebe poznám! Ten krajní spí!“

Dosud nejlepší reakce na dvojčata byla od paní doktorky na chirurgické pohotovost, kam jsme přijeli s jedním z dvojčat. Mladá paní doktorka se podivovala na naším malým a povídá: „To má maminka co děla, aby tě nakojila, když jsi takový cvalík.“ Já na to že je Lukášek z dvojčat a že kojím oba a je tu super. Paní doktorka bleskurychle: „A to druhé dvojče žije s druhou matkou?“ Myslela jsem, že tohle snad není třeba komentovat, ale přítomná sestra celou situaci vyhodnotila slovy: „Aha, tak tohle je teda holčička?“

Věřím, že podobných komentářů se dočkáme ještě mnohokrát. Ráda se zas o některé z nich podělím.

S pozdravem Jiřka, Honzík a Lukášek
Martina, dvojčata
Na dovolene
Manžel se starší dcerou si kupovali zmrzlinu a já šla s kočárkem (s dvojčaty) dopředu. Na lavičce seděli dvě němky a říkají "Ježíš dvojčata!" V tom za mnou utíká starši dcera a křičí "Mamííí, mamííí", a němka na to "Pane bože další!!!"
Ivana a sosanky
Stává se docela často ,že mě zastaví někdo kdo je z dvojčat. Naposledy to byl takový starý ale ještě dost čiperný a šarmantní pán - opravdu zachovalý štramák :o) a povídá : "Mladá paní, můžu vás zastavit??? Teda to máte nadělení, já jsem taky z dvojčat a už je mi 87 a oba dva s bráchou jsme ještě naživu!! Tak pánbůh vás požehnej a hodně zdravíčka" a usmál se - nadzvedl klobouk a šel dál. Bylo to tak milé, že jsem se musela usmívat asi ještě dvacet minut... Kéž by naše holky taky obě dožily ve zdraví takového věku.
Maminka a tři děti
Dnes se mi stala celkem humorná příhodička. Šla jsem do samoobsluhy a po několika letech jsem potkala jednu spolužačku. O tom, že vypadala jak svoje matka, že měla mastné vlasy a na sobě žmolkaté a vytahané elasťáky pomlčím, ale tak trochu to souvisí. Jde o to, že když zjistila, že mám dvojčata a k nim ještě staršího kluka, tak jí doslova klesla brada a řekla: "Týýýý vole, tak to je na palici viď!! To nestíháš co? Hele a chodíš vůbec ven?" Vysvětlila jsem jí stroze že jo, a v duchu jsem si pomyslela, že se na rozdíl od ní, se stačím i obléct a umýt vlasy.:-)
Sylvie, dvojčata a 4-letá dcera
Stalo se na jedné z prvních procházek s našimi dvojčaty a čtyřletou dcerou... Kolemjdoucí paní se zastavila, mile se usmála na dceru a zeptala se jí: "Jé, ty máš dva brášky, půjčíš mi jednoho?" Načež dcera pohotově odvětila: " Ne, když my máme jenom dva".
Veronika, Jiříček a Mireček
S klukama jsem absolvovala nákup bot. Stále jsem nemohla trefit na ty správné sandále. Buď měli na suchý zip, ale s provlíkací páskou - a to fakt klucí nezvládají, nebo měli čísla, která nebyla ani jednomu. Asi po patnácti minutách ke mě konečně přišla prodavačka - zřejmně jí neušly věčné připomínky a začala se mi velmi ochotně nabízet s pomocí, což bylo tak trochu vysvobození. Začala se mě ptát na číslo. Odpověděla jsem, že potřebuji č. 26 a č. 28.
Její odpověď zněla: "Cože, každý má jiné číslo nohy? Fakt jsou to dvojčata - tak to jsem ještě nezažila".
No, co jsem jí na to mohla říct :-)). Jen jsem se pousmála. Zřejmně v obuvi dlouho nedělala :-)))
Elisabeth, Alžběta, Jan a Andrej
Reakcia dvojcat. Ked som bola 2.krat (podruhé) tehotna, moje dvojcata reagovali na fakt, ze to bude 1 dievca - to bude mat blbe, s kym sa bude hravat, to jej kupite psa?
Martina, Filip a Vojta
Posílám vám také příspěvek do rubriky "veselých" výšplechtů kolemjdoucích na dvojčata v kočárku. Je jich opravdu pěkná sbírka, neboť nevím sice proč, ale více než jedno dítě v kočárku lidi prostě přitahuje a srdce jim to otvírá a co na srdci - to na jazyku.
Jednou jsem jela s kočárem po ulici a zastavil mne starší pán. Jal se naše kluky obdivovat. "To jsou ale pěkní kluci," povídá, pak se podíval na mě a dodal: "ale ti určitě nejsou vaši, že ne."
Další starší paní mne zase zarputile přesvědčovala, že kluci rozhodně nejsou jednovaječní. Když jsem jí řekla, proč si to, na rozdíl od doktorů myslí, odpověděla: "To se pozná z toho, že jeden spí a druhý je vzhůru." Pozoruhodné.
Jiná osoba se také dotazovala, zda-li jsou to jedno či dvojvaječná dvojčata. Tak říkám, že jednovaječná a ona na to: "Kluk a holka, viďte."
Hanka, Pepík, Amálka a Matýsek
Před pár dny mě pobavila novinářka, která mě kontaktovala kvůli připravovanému článku o hlídacích agenturách do místních novin. Na závěr rozhovoru padla otázka, kolik je dvojčatům a Pepčovi a po mé odpovědi, že Pepčovi 7,5 a dvojčatům 2,5 roku následoval dotaz: "Oběma?"
Alena, Silvinka a Vašík
Máme doma dnes přesně dvouměsíční dvojčata, takže nás toho ještě moc čeká. Se spoustou reakcí už jsme se ale setkali. Většina je stejná jako ty, co jsou zde zmiňované. Často se mě ale také ptají: "Jsou jednovaječná nebo dvojvaječná?" Jednou se mě dokonce zeptala i lékařka.
Otylka, Filip a Vítek
Na procházce jsem potkala dva tak 16ti leté kluky. Podívali se do kočáru a zahlásili: "Ty jo, dvojčata, a pak, že na nás nebude mít v důchodu kdo dělat."
Podotýkám, že v našem městě je asi 6 párů dvojčat. Turisti, kteří mě potkali, prohlásili: "Panebože, kde to jsme, další dvojčata, tady bych nechtěl bydlet, co kdyby mě to potkalo!!!"
Pak takové ty krásné, většinou od babiček, dědečků: "Vy jste si, když se rozdávalo štěstí, byla hned několikrát, že?" "Kde je takové štěstí k dostání?"
A pak klasika. "No, a máš to za sebou." (Přitom všichni ví, že chci ještě další mimi.) "Ježíši, to bych nezvládla", případně nejhorší "To bych nechtěl/a !"
Tina, Jiříček a Martinka
Když bylo našim dvojčatům asi 9 měsíců, přišel k nám opravář na ledničku. Asi taky nebyl jeden z nejbystřejších, protože se taktéž jako u většiny z vás zeptal, jestli to jsou dvojčata, a moji kladnou odpověď reagoval otázkou: "Kluci?" (holčička měla už dlouho náušnice!) a završil to otázkou: "A to se narodily ve stejnej den?". Což už byl vrchol konverzace.
Během posledních dvou týdnů se nám v různých obchodech dvakrát stalo, že mladá holka-prodavačka položila tu nesmrtelnou otázku "To jsou dvojčata?" (a to oba sedí v kočárku pro dvojčata) a na to hned dodaly: "Já jsem taky z dvojčat, mám bráchu".
Pak jsou tu takové ty klasiky "kočár - jede tank!, "jé, dvojčata - to bych nechtěla" (nikdo ti to nenutí), "páreček - to se vám to povedlo, viďte" (slyšeno tisíckrát), "je to krásný, ale dá to práce, viďte", atd.

Claudie, Terezka a Tomášek
Nejlíp jsem si užívala těhotenství, kdy jsem na dotaz - A copak čekáte? odpovídala: "Oboje". Reakce byly neskutečné, většinou ohromný úlek anebo dotaz - jak OBOJE???
Jinak taky nesnáším - a máte to za sebou! Jde to VŮBEC zvládnout? To jsou FAKT dvojčátka? Ovšem nejvíc mě dojala jedna padesátnice v obchodě, když mi u pokladny řekla: "Mladá pani, já pudu před vás, já spěchám, vy máte času dost!!!!" ( s důrazem na PUDU). No, hrůzou jsem se nezmohla ani na slovo.
Irena, Jan a Jáchym
Důležité upozornění pro rodiče dvojčat (neplatí pro prarodiče): Zásadně, ale opravdu zásadně nejezděte se svými dvojčaty na rodinný výlet do lázní. Zkušenost nám velí, že není horších spoluobčanů, než jsou unudění lázenští hosté. Nejčastěší reakce: "jé hele dvojčata, to se musíme podívat" , když toto absolvujete na lázeňské kolonádě asi dvěstěkrát, urychleně hledáte zadní východ z lázeňské kolonády a zbaběle prcháte i s "tankem".

Vlaďka, Justýna a Jan
NESNÁŠÍM - "jéééé dvojčata... a kluk a holka... tak to to máte z jedný vody načisto!!!" Slyšela jsem tuhle větu asi stokrát a nevím kolikrát ji ještě snesu :o)
Pobavilo mě: "Z cestýýýý jede double-baby-kára!!"
Potkaly jsme s kamarádkou cizince a ten se nás ptal, jestli to jsou dvojčata v tom kočárku (asi byl z chytřejších) a moje kámoška bystře odpověděla: "Ne nejsou, šetříme na kočárku, tak máme společnej."

Veronika, Adam a Daniel
Když jsem s dětmi v supermarketu (v košíku jeden sedí, druhý stojí), skoro pokaždé slyším: "Podívej, už má nakoupeno, kde je mají?" Obvykle na to reaguji slovy: "Jsou vzadu ve slevě; jeden plus jeden zdarma".
Často taky slýchám: "Jak to zvládáte?" Už mi to leze na nervy.

Jednou na procházce nás zastavil pán s metrem v ruce, jestli si může přeměřit kočárek. Když ho změřil prohlásil: "To je blbý, takhle velký kočár se nám nevejde do auta." Zeptala jsem si, jestli čekají dvojčátka. Odpověděl: "Zatím ne, ale půjdem na umělé oplodnění, tak s dvojčaty počítáme..."
Když byla má kamarádka těhotná (čekala jedno miminko), byla s ní na ultrazvuku její sedmiletá holčička, která po shlédnutí UZ pronesla: "Teda mami, teta Jana má dvě miminka a ty se zmůžeš akorát na jedno a ještě takhle mrňavý!"
Starší paní: "To jsou chlapečkové?" (Holky měly na sobě fialové šatičky) "Ne, to jsou holčičky." Paní se podivila: "Tak proč mají modré ponožky?" (Hmm, takže chlapečkové běžně nosí šatičky? A holčičky nemůžou mít modré ponožky?)
Kolemjdoucí mladík: "Teda já bych nechtěl dvojčata. Když bych přišel domů nalitej, viděl bych čtyřčata!"
Ještě musím napsat, co se stalo mému tátovi, který je sám z jednovaječných dvojčat. Nevím, jestli se to sem hodí, ale určitě se pobavíte. Můj táta šel jednou po městě a zahlédl v telefonní budce svůj odraz. Myslel si, že potkal svého bratra, jednovaječné dvojče a tak se otočil a zařval: "Co tady děláš?" Za ním zrovna stála stará paní a nechápavě na něj koukala. Tátovi se nechtělo vysvětlovat jak to bylo a tak chudákovi babičce povídá: "Nezlobte se, já jsem si vás spletl s bratrem."

Helena, Evička a Alex
Šla jsem s mojí babičkou na procházku se čtyřměsíčními dvojčaty. Potkaly jsme kamaráda, který nahlédl do kočárku a ptal se : "Co máš?" Já :"Chlapečka a holčičku", kamarád se trochu zarazil a odvětil: "A já myslel, že máš dvojčata." ó:))
Nedávno jsme byli s již čtrnáctiměsíčními dvojčátky v ZOO, a když jsme stáli u opic, tak se všichni místo na opice, dívali na dvojčata. Mohli jsme vybírat. Já jsem si myslela, že dvojčata v dnešní době, jsou něco již naprosto normálního, ale nejsou.

Veronika, Jiříček a Mireček
Na procházce s kočárkem nás potkali dva američani, kteří při pohledu na mé rozchechtané klučíky zvolali:
"Double impact!" (Dvojitý zásah-film, který snad viděl každý)

Jana, Janička a Verunka
Když jsem v těhotenství absolvovala ultrazvuk, na kterém jsem se dozvěděla, že očekávaná dvojčátka budou holčičky, jeden z nastávajících tatínků v čekárně prohlásil: "No to je strašný, dvě holky. To je snad ještě horší než dvojčata!"
Zeptala se mě starší paní, jestli jsem byla na umělém oplodnění. Odpověděla jsem jí, že nebyla. "To jste ale musela být. Jinak byste neměla dvojčata!"

Marcela, Adámek a Jeník
Zdravím, náramně jsem se pobavila...máme jednovaječný kluky 8 měsíců. Jezdím s nima často mezi lidi, často chodím nakupovat do obchodního centra. Že se lidi často ptají na různé otázky, beru, ale paní se mne jednou optala na přechodu:" Dvojčátka, hezký, ale té starosti. A jsou jednobuněčný? " Jsem řekla: Ano jsou to prvoci.", asi myslela jednovaječný, ale jak byla celá omámená z dvojčat, tak se spletla. Takže pozor, my jsme prvoci!!!

Takže, budoucí rodiče dvojčátek, připravte se, protože tohle všechno váš čeká taky.

Od 16.7.04 zobrazeno :